O tom, jak to všechno začalo, jsem psala tady. A o tom, jak to pokračuje a proč je dobré se naučit říkat NE, se dozvíte v dnešním povídáním. Na cestě za vaším ideálním partnerem (či v běžném životě) vás čeká spousta nástrah – respektive spoustu NE, které budete muset říct, ať už se to bude týkat čehokoliv. Ale jak to s tím vlastně je? Opravdu můžeme říct NE byť jen na drobnosti?
Nejdříve vám povím, jak to bylo u mě. Setkávala jsem se s někým, u koho jsem měla pocit, že nám v krvi koluje stejné DNA. Měli jsme toho spolu tolik společného! Poslouchali jsme stejnou hudbu, měli jsme na vše ú-p-l-n-ě stejný názor, myšlenky a podobný humor. Taky se ke mě choval tak, jak bych si od potencionálního partnera přála – často mi psal, zajímal se, další schůzku si se mnou domluvil ještě před tím, než jsme se rozloučili, nenápadně se mě dotýkal, když jsme byli spolu, upřednostňoval mě před ostatními, byl schopen si v práci zařídit volno jen proto, abychom se mohli vidět – prostě na něm šlo vidět, že má o mě opravdu zájem a nemusela jsem si to nikde vyhledávat a potvrzovat. Byl v tom ale háček: nevěděla jsem, zda je to kluk pro mě. Během našeho seznamování jsem totiž nemohla přehlédnout několik varovných signálů.
Tak třeba: neměl vyřešenou minulost – byl docela dlouhou dobu v toxickém vztahu, ze kterého byl dost poznamenaný. Sám mi řekl, že od té doby s nikým nerandil, protože se holek bál a na svou bývalou byl furt naštvaný. Já sice chápu, že si v sobě každý něco neseme, ale tohle na mě působilo jako něco, co by ve vztahu mohlo dělat neplechu. Taky označil nějakou slečnu za krávu, což se mi nelíbí a přijde mi to prostě neslušné. Byl trošku křupánek. Docela pil. Vlastně se na druhém rande opil tak, že nebyl schopen dojít ani na tramvaj. Ale dobře, stane se. Long story short, byl to strašně hodný kluk, ale choval se jako teenager. Neviděla jsem v něm, že by to měl být “on”.
“Neskočte po prvním chlapovi, který o vás jeví zájem. Vybírejte si.”
Když o tom tak přemýšlím, možná, že bych to dřív tak brzy ani vlastně neukončila. Dřív by mi bylo líto takhle utnout známost s někým, s kým mám tolik společného. Dřív by mě vlastně ani nenapadlo, že to “můžu” udělat a možná bych se s těmi červenými vlajkami spíš pomalu začala smiřovat. Jistě všechny známe takový ten drápeček, kterým se někoho pro vidinu vztahu přichytíme a ne a ne se pustit. Ale musíte se na to dívat jinak. Pokud pro sebe opravdu chcete člověka, se kterým byste si přáli mít plnohodnotný vztah, ve kterém budete vzkvétat a budete skutečně šťastní, musíte ho hledat, musíte si vybírat. V žádném případě ho nesmíte vidět v prvním chlapovi, který se zrovna objeví. A jak to tedy udělat?
Stanovte si jasnou vizi toho, jak má váš partner vypadat. Od A do Z. Takže třeba:
Jak má být vysoký?
Jak se má chovat ke kamarádům, rodině, k cizím lidem?
Jaké má mít koníčky?
Jakou hudbu má poslouchat?
Jaký má mít vztah k alkoholu a drogám?
Jak má zvládat své finance? Dokáže si něco uspořit, nebo žije z výplaty k výplatě?
Jaké má kamarády?
Jak vnímá společnost?
Jaké má oblíbené filmy?
Jak vám má projevovat zájem?
Jak chcete, ať se k vám chová?
Udělejte si o něm tu nejpřesnější představu a držte se jí. Pokud chcete, aby váš vysněný partner například nepil alkohol – nezačínejte si s někým, kdo si to pívo občas dá. Pokud chcete, aby vás partner bral za ruku – nebuďte s někým, kdo vám řekne, že tohle není nic pro něj. Pokud chcete, aby vás partner respektoval a snažil se pro váš vztah tak, jako vy – pošlete ho do háje, pokud vám řekne, že na to nemá čas, protože se chce soustředit na kariéru a koníčky.
A kdy tedy můžete říct NE? Pokaždé, kdy:
víte, že nejste na stejném levelu
víte, že nesplňuje něco z vašich požadavků
se vám nevěnuje tak, jak byste chtěla
máte dojem, že lže, nebo si vymýšlí
na něj po čase změníte názor (k horšímu)
víte, že u vás nemá šanci
víte, že nechce nic vážného
víte, že má nevyřešenou minulost
se k vám, nebo k osobám vám blízkým, bude chovat neslušně či neuctivě
na to bude tlačit
tušíte, že vám nedá to, co byste chtěla
budoucnost s ním si nedokážete představit
styděla byste se za něj, kdybyste ho měla představit vašim přátelům či rodině
“Naslouchejte si, snažte se rozumět svým pocitům a neztrácejte čas s někým, u koho máte pocit, že to neklapne. “
Ano, občas to bude těžké, ale jakmile to uděláte jednou, po druhé už to tak obtížné nebude. Pak budete každé další NE říkat s úplnou lehkostí. Pamatujte i na to, že spousta věcí se dá ve vztahu změnit, nebo dělat jinak. Pokud k němu budete upřímná a řeknete mu důvody, kvůli kterým to skřípe, může to ten daný člověk změnit, pokud to bude chtít – nebo pokud to bude chtít udělat pro vás. Pokud ale z jeho strany neuvidíte žádnou snahu o změnu, dejte od něho ruce pryč. A nemyslím to tak, ať nyní na všech začnete něco kritizovat a hledat to špatné. Právě naopak. Seznamujte se, choďte s nimi ven, važte si jejich času a energii, kterou vám věnují, ale mějte oči otevřené. Pokud ucítíte nějaký rušivý element, poslechněte svou intuici a jděte o dům dál.
Chcete přece pro sebe to nejlepší, ne?
PS: nejde o to, být přehnaně náročná a všechny přehnaně kritizovat. Jen si myslím, že nemá cenu se pouštět do vztahu s někým, u koho víte, že to zkrátka není stoprocentní, že tam je něco, co vám u daného člověka vadí. Nezkoušejte si nalhávat, že to bude dobré, že to přejde, nebo se s tím sžijete. Nedávejte tomu vůbec ani šanci. Dřív nebo později, vás ty nedostatky, které vám vadí, stejně doženou a vztah ztroskotá. Ušetřete si pro podobné případy čas, energii a emoce.
